Mílí čtenáři, vážení kolegové,
znám se s Jaroslavem Jandou, pro nás žurnalisty výhradně Slávkem, už mnoho let. Spřátelili jsme se spolu, když nám bylo 15 let. V té době a v následujících mnoha dalších letech jsme tropili neskutečně mnoho nádherných hovadin. Byla to doba, kdy nás, přes všechnu snahu soudružek učitelek, pionýrských organizací a řadu dalších ideologických nástrojů socialismu, výrazně ovlivňovaly a utvářely věci tehdejším režimem tolerované jen se skřípěním zubů. Big-beatová muzika a pak knihy – pro nás učiněné perly – autorů Batličky, Londona, Verna, Maye a dalších. Zejména pak jejich filmová zpracování, která na nás v době budovatelských a válečných filmů působila jako živá voda.
Nikdy nemohu zapomenout na pocit, kdy po ubíjejících soudružských filmech přišel k nám do letního kina Poklad na stříbrném jezeře. Měli jej promítat pouze jednou, ale i popáté byl beznadějně vyprodán. Paradoxně si zpětně uvědomuji, že za jeden z nejkrásnějších zážitků v životě mohu vlastně děkovat právě komunistům. Tyto příběhy nás ve všemožně omezované společnosti ovlivňovaly kromě touhy po svobodě také jednoduchým a téměř stejným obsahem: ústřední postavou děje byl vždy drsný muž (či muži) bojující proti zlu, přesile a bezpráví. Zdobila jej čest, odvaha a síla. Pokud se zde někde někdy vyskytovaly nějaké ženy, tak to byly vesměs bezbranné krásky, které bylo nutné chránit, a tím si dobýt jejich srdce.
Ženy se někdy mylně domnívají, že je Slávek nenávidí, a v jejich názorech se kromě militantních výpadů a všemožných urážek často objevují i posměšné poznámky k jeho vzhledu – mimochodem vzhledu klasického Julia Caesara – a podivují se, jak muž s takovou vizáží vůbec může nějaké ženy zaujmout.
Tak jak Slávka znám, tak musím říci, že může – a to i přesto, že nedisponuje žádným velkým majetkem, pro který je většina ženských stvoření ochotna (aniž to některou z nich udivuje) se provdat či poddat muži vzhledu šimpanze či přestárlé zombie. Naopak neznám muže, který by byl ochoten pro peníze udělat totéž co žena – a vůbec mě to neudivuje.
Čím tedy může Slávek ženy zaujmout?
1) Je to muž, který nejen mužně voní, ale přitom není nagelovaný metrosexuál s pěstěnými nehty, co se strachy zblázní, když opravdu začne jit do tuhého. U Slávka si kamarád může být jistý, že pokud s ním bude viset na jednom laně nad propastí, tak ho neodřízne. Klidně bude ochoten se odříznout sám – jakkoli o něm bulvár vytváří obraz, že ženy nemá rád – pokud tím bude moci zachránit svou ženu, čímž rozhodně nemyslím jeho bývalou ženu či nějakou feministku.
2) Je velmi všestranně a vysokoškolsky vzdělaný. Nedělají mu problémy exaktní, humanitní, ani přírodní vědy. Velmi dobře ovládá několik světových jazyků i češtinu.
3) Je to bavič. Dle mého názoru jeden z nejschopnějších, jakého jsem kdy poznal. Tato jeho schopnost je obrovsky důležitá, jak pro život mužů, tak i žen, ač si většina z nich myslí, že jim by stačily jen ty prachy. Kdo Slávka jen trochu zná, tak musí přiznat, že je s ním vždy legrace. Stále si říkám, že by měl místo natáčení všech těch reportáží o naší České džungli jednou požádat všechny známé a přátele, ať mu pošlou své zážitky, které s ním prožili, a pak aby napsal o tom všem knihu. Jsem bytostně přesvědčen, že takové Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberry Finna by proti tomu bylo jen slaboučký čajíček.
4) Slušně ovládá hru na několik hudebních nástrojů. Má hedvábný bas-barytonový hlas, který jistě dokáže oslovit mnoho žen.
5) Je to všestranný sportovec. Na dobré amaterské úrovni dokáže hrát volejbal, basketbal, petanque a další míčové hry. Hraje tenis, stolní tenis a vodní pólo. Umí jezdit na sjezdových i běžeckých lyžích. Umí dokonce i plavat a jezdí na lodích. Leze po horách a slézá do propastí, jeskyní a štol starých dolů. Trénoval judo, sebeobranu a zvládá mnohé gymnastické prvky. Jezdí na kole, a v době, kdy jsem byl v československé reprezentaci v maratonu, byl kdykoliv ochoten jít si se mnou zatrénovat vytrvalostní trénink! Co se týče sportu, tak je schopen provozovat prakticky každý z nich, včetně šachů.
Není toho celkem dost, co zvládá? A to jsem zcela jistě nevyjmenoval všechny jeho schopnosti a dovednosti, které jej charakterizují, a které jistě mohou řadu žen oslovit.
Slávku, vítej k nám do redakce, přeji ti ostré pero a dobrý čich na nejžhavější témata!
Bohumil Balcar
editor hlavního vydání
INFOBADEN NEWS
|
pane Balcare, děkuji za pěkné přivítáni Slávka k vám do redakce, ale je škoda, že jste si nedal více záležet, váš příspěvek se totiž nápadně podobá slavné eseji jednoho z přátel pana Hausmanna, myslím že ten text dobře znáte (chápu že jako editor máte jiné povinnosti a spoustu jiné práce, neberte prosím mou výtku nějak zle)