Německou elektrárnu zasáhlo krupobití

Německým Porýním se včera prohnala prudká bouře doprovázená krupobitím. Jednou z obětí byla také solární elektrárna Sonnenreich nedaleko Wiesbadenu. Po tragédii v japonské Fukušimě je to letos již druhá významná událost, která se týká počasí a elektřiny.
Elektrárna
Elektrárna. Ilustrační foto

Zaplavené sklepy, děravé střechy, zranění důchodci, mrtvá kočka. Tak vypadá bilance včerejšího řádění živlů v Německu. Poslední úder zasadilo nelítostné počasí fotovoltaickým panelům v Rambachu severně od Wiesbadenu. Kroupy o velikosti makadamových ořechů poničily téměř 80 procent z celkových 100 procent solárních zařízení. „Střepy jsou všude. Půlka kolektorů je napadrť, spousta dalších má praskliny, každý panel má alespoň uražený roh,“ bilancuje ohromující spoušť denní správce elektrárny Oliver Krivanek. Na místě je vojenská odklízecí četa se smetáky a lopatkami.

Odborníci varují před riziky fotovoltaiky

Veřejné ohrožení se zatím zdaleka nedá srovnávat s jadernou havárií, odborníci však přesto varují před podceněním zdravotního nebezpečí. „Ty střepy jsou ostré jako břitva a křemík, ze kterého se panely dělají, je – pokud ne přímo jedovatý – přinejmenším nestravitelný,“ varuje Krivanek. „Osobně jsem již odháněl nejmíň dvacet kun, které se mohly pořezat. A jeden upadlý kousek jsem vlastnímu vnukovi, když jej za tabulku chutné čokolády zaměnivše snísti hodlal, utrhnouti od úst musel.“

Zřejmě to byla i tato věta, pronesená v charakteristickém weisbadenském dialektu, která přiměla německou kancléřku Angelu Merkelovou ke svolání krizové schůze vlády přímo v Rambachu. Po krátkém zasedání se její tým jednomyslně shodl na zastavení podpory slunečním elektrárnám a na vypracování plánu na odstavení zbylých zařízení do roku 2013.

Hitem letošního bouřlivého léta jsou glaciosférické elektrárny

Výpadek ve výrobě elektřiny hodlá Německo nahradit především výkonem z nově projektovaných glaciosferických elektráren, které jsou všeobecně považovány za budoucnost energetiky. Nezbytná restrukturalizace energetických zdrojů u našich západních sousedů přinese v dohledné době zlepšení dostupnosti elektřiny v celém středoevropském regionu.

Jak pracuje glaciosférická elektrárna

Princip vychází z transformace kinetické energie přírodních ledových útvarů kulovitého tvaru. Zařízení se skládá z vnější odolné gumové vrstvy (flexoskeleton), piezoelektrické spodní vrstvy a z nějakých hadiček, které vedou ke dveřím.

Po dopadu atmosférického ledu na flexoskeletonový modul je stlačen piezokrystal v nižší vrstvě, čímž vzniká elektrická energie. Velmi zjednodušeně se tedy jedná o elektrárnu na kroupy.

schéma glaciosférické elektrárny

Uhradit koncesionářský poplatek

Další zprávy: