Španělsko: Deset rad, jak vyzrát na mistry světa

1. Podplatit rozhodčího

Kolem nasazení rozhodčích pro klíčový pražský duel jsou sice stále nejasnosti, svaz by přesto měl začít připravovat variantu úplatku pro hlavního sudího. Např. ruský sudí Makarov je dle oficiálních tabulek jedním z cenově nejdostupnějších, jeho přízeň pro kvalifikační zápas stojí 230 000 Kč. Ovšem i ostatní arbitři mají sazby do půl milionu. Pokud funkcionáři svazu nejsou schopni zajistit bokem tuto částku, pak je načase zamyslet se, zda není ve vedení naší kopané něco shnilého.

2. Sejmout Villu

Jednou z největších hrozeb soupeře je útočník Barcelony David Villa. Chtělo by to postavit proti němu na pozici stopera pořádného brouska, který by se nebál obětovat pro tým a malému nepříjemnému jižanovi by zajel do kotníku. Vždyť na Villovo místo nemá del Bosque kromě Torrese, Pedra a Llorenteho prakticky žádnou náhradu.

Podle bleskového průzkumu má průměrný český fanda ze Španělů hrůzu a obává se nejhoršího.

3. Sejmout rozhodčího

Tento bod vznikl kombinací bodů 1 a 2 a zdá se, že nemá žádný praktický přínos.

4. Rozrýt Letnou

Krtinec sem, louže tam, trocha bláta. Tak málo stačí k narušení přihrávek po zemi, kterými je španělská ofenziva pověstná. A pak už jen dlouhé nakopávané míče dopředu a ono se něco ujme.

5. Hrát rukama

Ruce jsou nedoceněným pomocníkem každého hráče. Zeptejte se zkušeného fotbalisty, co se soupeřem provede dobře provedené štípnutí či zatahání za trenýrky. O umně skrytém přistrčení balonu rukou nemluvě. Ještě nikdy žádný tým nevyhrál trofej bez propracované hry rukama, jen se o tom příliš nepíše.

6. Nominovat Contadora, Alonsa a Nadala

Podaří se přesvědčit špičkového cyklistu, pilota F1 a tenistu, aby reprezentovali Českou republiku? Šance je velká. Všichni tři jsou aktuálně nelepšími španělskými sportovci, trenér del Bosque přesto nikdy neprojevil o jejich služby zájem. Mohou se cítit odstrčení. Navíc jsou milovanými španělskými ikonami a jejich zdravotní pojistky patří mezi nejvyšší na světě. Žádný ze španělských fotbalistů si je netroufne atakovat. Jedna chytrá přihrávka a cesta ke španělské bráně je volná.

7. Nominovat anglickou královnu

Podobně jako bod 6. Pojistka královny dosahuje astronomických výšin, kdo by ji zranil, bude platit až do smrti. Navíc se k ní nikdo nesmí přiblížit více než na dva metry, pokud k tomu sama nedá svolení. To není nutné soupeři vysvětlovat, vždyť i Španělsko patří mezi monarchie. Velkou roli může sehrát i fakt, že Alžběta je Angličanka a Anglie je kolébkou fotbalu. Královna by nám mohla pomoci i v defenzivě při standardkách soupeře. Pokud postavíme královnu do zdi, žadný Španěl si netroufne zahrát míč přímo na bránu, aby ji omylem netrefil.

Ve hře je i nominace šumavských aktivistů, zatím se je však nedaří přesvědčit o přítomnosti kůrovce v letenském areálu.

8. Uznat Juana Carlose za českého krále

Španělskému králi by se na Pražském hradě určitě líbilo a česká veřejnost to jen uvítá, vždyť Karel je naše tradiční královské jméno. Nám pak může být výsledek fotbalového utkání lhostejný. Na Euro postoupíme jako součást Španělského království. Žádný český hráč se asi do společného reprezentačního výběru nedostane, ale při troše fotbalové diplomacie by mohl Michal Bílek usednout na lavičku jako asistent trenéra, tím se nedá nic zkazit.

9. Přejmenovat letíště

Pokud se nám podaří během letu španělské reprezentace přejmenovat letiště Ruzyně na letiště Ronalda Reagana, pilota španělského speciálu by to mohlo zmást, bude bloudit, dojde mu palivo, a nakonec přistane nouzově někde u Balatonu. Španělé se nestihnou k zápasu dostavit a my zvítězíme kontumačně.

10. Dát více gólů než soupeř

Možná to zní šíleně, ale pokud selžou všechny ostatní možnosti, pořád existuje teoretická šance porazit Španěly přímo na hřišti standardním způsobem i s naší aktuální sestavou. Není jistě moudré na tuto alternativu spoléhat, ale zároveň ji předem nezavrhujme pro případ nejvyšší nouze.