
Svatopluk Chlad z Chrudimi poslouchal Radiožurnál pět let a denně o tom informoval čtenáře na svém blogu. Soud mu uložil podmínku a padesát hodin veřejně prospěšných prací.
Městský soud v Praze rozhodl o tom, že playlist Radiožurnálu je obchodním tajemstvím Českého rozhlasu. V odůvodnění soud zamítl námitky, že informace jsou veřejně dostupné a kdokoliv je může zjistit. Jako obchodní tajemství totiž zákoník označuje informace, které nejsou v obchodních kruzích běžně dostupné.

František Ringo Čech patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější moderátory na Radiožurnálu.
„Pokud by chtěl požadované informace někdo zjistit, musela by Radiožurnál nepřetržitě sledovat určitá osoba, která je schopna jen podle sluchu určit skladbu a interpreta. Zjišťování informací by kromě časové náročnosti bylo nepochybně náročné též po psychické stránce,“ uvedl soud.
Radiožurnál posluchače neztratí
Ani rozhodnutí soudu však mnohé posluchače od sledování Radiožurnálu pravděpodobně neodradí. Studenti ČVUT dokonce připravují velkou prázdninovou akci. „Chceme se ukrýt v nějaké odlehlé šumavské lokalitě. Utáboříme se a budeme poslouchat Radiožurnál, dokud nám vydrží baterie,“ sdělil mluvčí studentů Viktor Vaněk.
Mladí dobrodruzi plánují, že budou vysílání analyzovat, radit se o názvech přehrávaných písní a vytvářet seznam, který pak chtějí za pět tisíc korun prodat redakci Blesku. „Už jsem to zkoušel dříve sám v sauně na plaveckém stadionu Podolí. Počkal jsem, až všichni odejdou a pak jsem Radiožurnál naladil. Měl jsem hrozný strach, že mě při tom někdo přistihne,“ doplnil Vaněk.
Playlist Radiožurnálu obsahuje více než 800 titulů, což je nepředstavitelné množství. Běžný lidský mozek si dokáže zapamatovat maximálně několik desítek písní, málokdy však v podobě, aby je také uměl alespoň přibližně reprodukovat.
Další informace přinášíme v krátkém rozhovoru naší redaktorky Denisy Potůčkové s dramaturgem Radiožurnálu Jindřichem Smetanou.
Váš playlist je po soudním rozhodnutí opět živým tématem. Můžete potvrdit, že skutečně existuje a obsahuje i takové tituly, jako je píseň Live Is Life od rakouské skupiny Opus nebo Hurikán od Dalibora Jandy?
To je špatně položená otázka, navíc velmi konfrontační a sugestivní. Mohu pouze deklarovat, že playlist máme. Jaký je jeho obsah, to je předmětem obchodního tajemství, což ostatně potvrdil i soud.
Mezi posluchači se hovoří o tom, že často hrajete i české písně ze 70. let. Existuje například několik svědectví občanů z Jihočeského kraje, kteří opakovaně zaslechli ve vašem vysílání nahrávku Já mám ráda boogie od Věry Špinarové. Můžete k tomu sdělit nějaké podrobnosti?
Tuto informaci nemohu potvrdit ani vyvrátit, ale mohl to být klidně i nějaký rakouský vysílač. Žádná Špinarová u nás nikdy nepracovala a nepracuje. A ten titul taky nesouhlasí, Já mám ráda boogie je původně španělská hitovka dívčího dua Baccara z roku 1977, kterou opatřil českým textem Robert Filip. Nelze ji tedy mezi české tituly počítat.
Ale lidé ji za českou píseň běžně považují, to se ostatně týká i další nahrávky, na kterou se chci zeptat, původně americké. Repertoár Radiožurnálu údajně obsahuje i píseň To všechno vodnes čas od Waldemara Matušky. Někteří posluchači se domnívají, že se jedná o nejčastější položku z vašeho tajného playlistu.
Neřešte to vůbec tohle. Vy teďka začínáte řešit úplný nesmysly. Ne, řešíte úplný nesmysly. Milan Baroš odvedl na mistrovství Evropy výbornou práci a vy teď budete řešit, jestli jsme hráli Matušku. Odvedl výbornou práci, je potřeba před ním smeknout a ne se zabejvat věcma úplně nesmyslnejma. Teďka ne, řešíte úplný nesmysly. Řešíte teď úplný nesmysly, jestli hrajeme To všechno vodnes čas od Matušky. Ne, tohle mě vůbec nezajímá, nějaký statistiky, že to je nejvíc hraná píseň. Neřešme jestli Matuška je nejvíc hranej interpret na našem playlistu. Řešme to, že nám odchází Milan Baroš, kterej byl nesmírně platnej, kterej odehrál za národní tým devadesát tři zápasů, dal čtyřicet jedna gólů. Tohle řešme, že nám odchází obrovská persona, obrovskej hráč, kterej nám bude hrozně chybět, že nám odcházej góly. Tohle řešme. Neřešme to, jestli hrajeme Matušku víckrát nebo méně. Tyhlety otázky mi nepřipadaj vůbec fér. Vůbec ne, mně to nepřipadá. Ne, to nevadí, ale jak jste to začala, je to nesmyslná otázka.
Děkuji za rozhovor.
|
Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *
Mít celé stovky písní v playlistu, to je pěkná věc… Ale kolik z nich je od Helenky Vondráčkové? Určitě ani ne padesát, a přitom má takové krásné písničky. Zjevně ji ten Smetana, nebo nějaký jiný pán z rozhlasu, má zájem poškodit, a tak ji nehrajou. Hanba!
vypadá spíš jako Hůlka
To je „ilustrační foto“. Stejně jako velké zpravodajské servery dají k článku o nehodě fotku úplně jiné nehody (aby čtenář věděl jak vypadá nehoda), tak tady je také ilustrační foto úplně jiného člověka aby čtenář věděl, jak vypadá člověk.
jak vypadá člověk už díky Infobadenu víme, teď ještě zbývá zjistit, jak vypadá RIngo.
Katolici zase lacni majetku?!?
Kalousku, budeš viset!
Igen, jött egy gyöngyhajú lány,
Álmodtam, vagy igaz talán,
Így lett a föld, az ég
Zöld meg kék, mint rég!
Vy tady nadáváte na radiožurnál ale ten pán má velkou pravdu a vy se tím vůbec nechcete zabývat! PROČ?! Má snad redakce zákaz psát o Milanu Bartošovi? Já chápu redaktora že to nechtěl rozvádět – má práci a rodinu kterou musí živit. ALE MY NEJSME OVCE! Infobaden musí lidi o Milanu Bartošovi informovat a ne pořád jít na ruku korupčnickým zájmům mocipánů, kteří média drží v hrsti!
Lidi probuďte se!!!
Mate v tom drobnu chybicku, on sa vola Ivan Bartoš. Ja sa redakcii Infobaden ani necudujem. Skuste nieco pravdive napisat na predsedu České pirátské strany, a hned mate plne internety tych hakerov a anonymausov… minule tu bol jeden clanok na temu hakingu, a do dvoch tyzdnov bol Infobaden demonstracne na pol dna odstaveny … Kto z nas na to ma?
Baroš!
To je ten nadstandardně vzdělaný a sečtělý sportovec s několika doktoráty z filosofie, medicíny a mezinárodních vztahů.
Jestli mu budete komolit jméno, tak si přímo říkáte, aby se Milan rozhněval a kopnul vás pěkně z čerstva do brňavky.
nemate nahodou na mysli krňavku?
Pozor! Podla noveho zakona o trestnej zodpovednosti pravnickych osob, v pripade spachania trestneho cinu nebude potrebne identifikovat konkretneho pachatela, ale bude sa stihat cela pravnicka osoba – v tomto pripade Cesky rozhlas. Podla jedneho z paragrafov je viacnasobne prekracovanie denneho limitu tzv. „kakofonickej disonancie“ (napriklad zvuk zbijacky v podvecernych hodinach pod Vasim oknom na cca 30 min.) povazovany za trestny cin „zvukovej perzekucie obcana“. Potom moze byt takato organizacia, ktora za sirenie kakofonnej disonancie nesie zodpovednost, odsudena napr. pokutou 2 mil. Kc, alebo uplne zrusena. Zatial neexistuje konkretna judikatura, kolkokrat maximalne denne moze zazniet skladba popularnych autorov ako su Wabi Danek, Opus III, alebo Vondracka. Cesky rozhlas by si vsak mal zacat davat pozor…
Opakování, matka šílenství. A propo, čím populárnější je písnička, tím častěji ji rádio opakuje a zvyšuje tím riziko mentálního a momentálního selhání organismu posluchače. Myslím, že jediným řešením je přehrávat o píseň méně, když je populárnější, a více, když ji nikdo nezná. Jelikož při současném (tj. opačném) přístupu, kdy jsou populárnější písně přehrávány častěji, dochází k umocnění rizika selhání mentálního aparátu při přehrávání téhož songu více rádii najedou!
Prej řešte radši baroše :D pan dramaturg by se nad sebou měl zamyslet…. tohle celé mi přijde jako docela dost ubohá snaha o reklamu trapnému Radiožurnálu
Jo peknej článek.
O tom tématu obch. tajemství na Radiožurnálu jsem psal mj. zde – http://www.lexforum.cz/397
Mějte se!
P.K.
A pak ze pry clovek nema volit piraty??? Po precteni takovych sracek se mi otvira kudla v kapse :D
HAMBA!