Chůzi po vodě byste zvládli taky. Je to jen v hlavě

Redaktor:
Denisa Potůčková
– 24.1.2014
Štítky: ,
V kategorii: Z domova
Překonat lze cokoliv, i chodit po vodě. A to doslova. Renata Donnerwetterová, která semináře tzv. waterwalkingu vede, ráda otvírá druhým nové možnosti. Učí, jak posunovat hranice a bourat zdánlivě jednoznačná přesvědčení, která si s sebou životem neseme od dětství. S podivem to stíhá v podstatě za pár hodin.
Král waterwalkingu Chauncey Gardiner během svého nejslavnějšího vystoupení.
Renata Donnerwetterová organizuje vzdělávací semináře od roku 2001, co se vrátila z Austrálie, kde vystudovala „profesní a osobní rozvoj“. Waterwalkingu jako takovému se věnuje sedm let, lektorský kurz pod vedením legendárního Chaunceyho Gardinera absolvovala v Izraeli u Mrtvého moře. Samotnou ji totiž vždycky zajímalo, jak se prakticky dají posouvat hranice toho, co je člověk schopen zvládnout. „Ačkoliv je to jedna z nejdůležitějších věcí pro život, ve škole vás to nenaučí,“ vysvětluje svoji motivaci.
Zkušenost waterwalkerů je nesdělitelná. Co se v jejich mysli děje a jak celý fenomén funguje, vědí jen ti zasvěcení.

Zkušenost waterwalkerů je nesdělitelná. Co se v jejich mysli děje a jak celý fenomén funguje, vědí jen ti zasvěcení.

Rozhoduje vnitřní síla

Lektorka je natolik přesvědčivá, že si účastníci semináře odnášejí unikátní zkušenost: svými myšlenkami dokážou ovlivnit realitu, kterou prožívají. Vždyť ani studená voda nechladí a nese, pokud tomu člověk dokáže uvěřit.
Renata však odmítá, že se přitom jen nechávají vést: „To není o mně, ani o tajemstvích ukrytých ve vatikánských archívech, ale o každém z nich samostatně, o tom, co mají uvnitř, v sobě. O jejich síle a přesvědčení, že překážky lze zvládnout.“

Jak příprava probíhá?

Na seminář, v jehož závěru je čeká „procházka po vodě“, se její klienti vracejí. Alespoň se k tomu pyšně hlásilo hned několik absolventů lednového kurzu nedaleko Prahy, kam jsme dorazili pro reportáž. Na konci řečiště Vltavy čeká s otevřenou náručí lektorka Renata. Vodou se dá evidentně projít jen tak mimochodem – aspoň se tak tváří mladý muž, který po příchodu na břeh suchou nohou ještě stihne všem přítomným požehnat a pak už pohledem hledá Římany. „Všechno je v hlavě, proto je důležitá teoretická příprava. Prošli všichni a na žádném chodidle ani kousek scvrklé kůže,“ konstatuje lektorka.
Dopolední část semináře věnuje Renata změně paradigmat, která si nese většina z nás v sobě, jako že je voda mokrá a podobně. Odpoledne pomáhá účastníkům definovat cíle, kterých chtějí dosáhnout, potom přichází práce se strachem a interaktivní teambuildingová cvičení. „Následuje pozorování znakoplavek a řízená relaxace s nácvikem sestupu na hladinu, pak vás čekají přesné instrukce a samotný přechod přes vodu,“ popisuje lektorka závěrečnou fázi semináře.
Na cestě za poznáním. Vodní hladina je připravena.
Pokoření vodní plochy je ale podle Renaty v podstatě jen symbolikou. „Jde o to, naučit se vědomě projít jakoukoliv náročnou životní situací, voda je jen metafora,“ vysvětluje s tím, že v práci na sobě lze pokračovat i dál a naučit se využívat techniky jako jsou afirmace, vizualizace, meditace, neuro-lingvistické programování a další.
Může se stát, že někdo přípravu nezvládne a utopí se? „Kdo celou věc bere jako cestu duše, projde vodou v klidu a ve zdraví. Kdo by chtěl jít cestou ega, nebo například opilý, může být vodním živlem pohlcen,“ vysvětluje Renata s tím, že všechno je v hlavě. Neúspěšný tedy může být ten, kdo den předtím konzumoval alkohol nebo jedinec, který si během přípravy nezpracuje své strachy a neskoncuje s křesťanským předsudkem, že chůze po hladině je pouze pro vyvolené.
Rodiče a přátelé účastníků semináře raději vše pozorují z bezpečné terasy místní restaurace.

Rodiče a přátelé účastníků semináře raději vše pozorují z bezpečné terasy místní restaurace.

Je to tedy o momentálním rozpoložení jednotlivců. Ve skupině jako takové bývají většinou podobně naladění lidé, kteří se navzájem podporují. A podporu cítí i od Renaty. Někteří dokonce tvrdí, že kdyby nestála na druhé straně řeky s otevřenou náručí, vodu by nepřešli. Ona to tak nevidí: „Přes vodu si prochází každý sám za sebe, jen na na něm záleží, jak to zvládne a není podstatné, zda je křesťan, muslim či Žid.“
Jinak ji však těší, když vidí, jak podobné poznání lidem umí změnit život. A s objetím každého z nich nemá problém: „Je krásné dávat energii a dostávat ji zpátky.“
Nejvíce energie rozdává o Velikonocích, kdy zájem o její kurzy dosahuje rekordních čísel. „Nevím, zda je to pověrčivostí křesťanů nebo prostě jen tím, že se konečně po zimě oteplí,“ dodává Renata Donnerwetterová. „Ale když je leden teplý jako ten letošní a nemusíme kurzy zdražovat kvůli prosekávání ledu, dokážeme udržet solidní návštěvnost i v zimě,“ libuje si lektorka s odkazem na panující teplé počasí.
Jak to vidí účastníci, kteří si přešli přes vodu
„Už jsem poněkolikáté, posouvá mě to neskutečně dál. Všechno se vám změní, celý život,“ přesvědčivě tvrdí jedna z účastnic, která na waterwalkingu není poprvé a zřejmě ani naposledy.
„Sedmkrát. Prošel jsem to sedmkrát za sebou,“ říká nadšeně mladík, ze kterého doslova sálá nadšení a sebevědomí. „Báječný pocit překonání sama sebe. Byly i těžší zkoušky v životě, tohle bylo na pohodu, ale fantazie. Díky dnešnímu dni mám ujasněné plány do budoucna,“ dodává.
Na závěr semináře se všichni sešli u ohně, aby se zahřáli při tradičním opékání.

Na závěr semináře se všichni sešli u ohně, aby se zahřáli při tradičním opékání sójových klobás.

„Stálo vás to hodně odhodlání?“ ptáme se dalšího z účastníků poté, co prošel bez jakékoliv újmy přes převalující se vlny a bravurně se vyhnul parníku Pražské paroplavební společnosti: „Ano i ne, ale dokonce teď pochybuji o tom, jestli se v tom vůbec dá plavat,“ říká pobaveně.
„Co mě napadá jako první? Že teď začnu pořádně žít…“
„Je mi teď zima na nohy…“ (smích)
„Čekám, kdy se probudím…“
„Prošla jsem vodou…“
„Osvobozující, naplňující…“
„Pocit ryzího štěstí…“
Proti aktivitám Renaty Donnerwetterové bezvýsledně protestuje většina křesťanských církví u nás. Zatímco husité upozorňují na finanční aspekty jejího podnikání, evangelická církev se snaží její činnost nabourat odkazem na rouhání. Katolíci se zprvu pokoušeli semináře zastavit ohlášením u Státní plavební správy s tím, že hladinoví chodci nejsou řádně označeni podle plavebního zákona na levoboku zeleným a na pravoboku červeným světlem a nevydávají řádné zákonem předepsané zvukové signály. V současné době omezili své výhrady jen na to, že tzv. waterwalkeři při vstupu a výstupu z hladiny často vstupují bez dovolení na církevní pozemky.

Uhradit koncesionářský poplatek

Další zprávy: