Finanční krize drtí Vatikán. Už připravila o místo i papeže

Katolická církev má všeobecně pověst bohaté instituce žijící z desátků a restitucí. Poslední audity ale ukázaly, že HDP největší světové náboženské společnosti klesl na úroveň Botswany a dále padá. Vatikán nyní šetří na všech frontách a drastické úspory se nevyhýbají ani církevním špičkám. Překvapivá abdikace Benedikta XVI. je mezi odborníky považována za přímý důsledek krize uvnitř středoitalského městského státu.
Benedikt XVI. už neplánuje žádné další cesty a vrátil zelenou kartu i technický průkaz od vozu.
Dluhová krize, která cloumá Evropou, se nevyhýbá ani malému Vatikánu. Renomovaní finanční analytici upozorňují, že ač se Apoštolský palác v Římě pokoušel dlouho budovat cosi jako stát ve státě, nemohl se pochopitelně zcela odstřihnout od globálních trhů. Na vině tíživé finanční situace jsou především opulentní římsko-katolické obřady. „Ve Vatikánu byli zvyklí žít po staletí nad poměry. Dnes jim však asi nezbude, než kázat víno a pít vodu,“ upozorňuje Patrick Bernes z ratingové agentury A.M.Best.
„Ještě jeden takový velkolepý pohřeb, jako byl ten poslední, když jsme ztratili Jana Pavla II., a naší ekonomiku čeká kolaps, ze kterého se nevzpamatujeme ani my, ani celá katolická církev,“ uvedl v rozhovoru pro italskou televizi Rai Uno vatikánský ministr hospodářství, kardinál Ettore Monicelli: „Děkujeme panu Ratzingerovi, že se vzdal mandátu a odchází zemřít do kláštera s dostatečným předstihem, aby náklady na jeho pohřeb nepřesáhly tabulkovou částku stanovenou pro běžné řadové mnichy.“

Sklízejí, co nezaseli, znějí kritické hlasy z Vatikánu

Dosud byla finanční aktiva Vatikánu vázána přímo na lokální ekonomiku. S globalizací pohřebnictví a přidružených služeb ale prostředky vynakládané na poslední rozloučení se Svatým otcem unikají do zahraničí, zejména do Itálie, aniž by za ně Svatý stolec obdržel odpovídající protihodnotu.
„Když umře obyčejný člověk, seženete pro něj v Římě pohřební věnec za pár euro. Když umře papež, potřebujete tisíce věnců a za každý ten věnec vám účtují tisíckrát tolik. Římští květináři si udělali z Vatikánu něco jako dojnou krávu,“ konstatoval ministr hospodářství Monicelli a připomněl nedávnou skandální reakci italské burzy na drobné zakašlání Svatého otce při jeho posledním projevu. „Během několika minut vystřelily akcie všech významných firem se specializací na pěstování bílých lilií strmě nahoru. Jsou to hyeny, nevím jak to lépe nazvat. Nedáme jim už ani cent z našich krvavě vydřených peněz,“ oznámil Monicelli.

Od nového papeže se čeká jasná koncepce

Úspory, které přinesla papežova rezignace, jsou ale jen dočasné a situace vyžaduje systémové řešení. I to bude jedním z úkolů jeho nástupce. Vatikán nyní čeká standardní demokratická kampaň, aby byla nalezena vyprofilovaná a silná osobnost, která pozvedne katolickou církev zpět mezi světovou hospodářskou elitu. „Rádi bychom upozornili všechny zájemce o místo na kandidátce, že budou muset podepsat dodatek ve smlouvě, ve kterém se zaváží nezemřít po dobu trvání mandátu,“ upřesnil Monicelli.

Podle nezávislých zdrojů blízkých Vatikánu jsou již známa jména prvních uchazečů o papežský trůn. Přinášíme přehled potvrzených kandidátů.
Aberto Quintavalle

Vůbec první kandidát, který oficiálně oznámil svou účast. Kardinál Quintavalle, považovaný za kompromisního kandidáta s velkou nadějí na zvolení, je uznávaný teolog, popularizátor náboženství a spisovatel naučných knih pro mládež. V současnosti je hlavou Kongregace pro biblickou typografii při vatikánském oficiálním nakladatelství Libreria Editrice Vaticana. Podle kolegů je laskavým člověkem, který se ve volném čase věnuje pěstování bonsají a taxidermii.

Vasilij Daniilovič Kalik

O tom, že katolická církev bere svou modernizaci a novou roli v globálním světě vážně, svědčí i skutečnost, že druhý ohlášený kandidát pochází z Ruské federace, kde jinak převažuje pravoslaví. Kardinál Kalik slibuje rozsáhlé ekonomické reformy, zejména v oblasti zemědělské produkce. „Můžeme pěstovat vlastní lilie,“ uvádí v rozhovoru pro server Gazeta.ru, „a když už budeme pěstovat lilie, proč ne rovnou kukuřici?“ Religionisté ale jeho autenticitu zpochybňují s tím, že v archivech papežské kurie není veden kardinál stejného jména. „Myslím, že nevadí, že jsem se dosud práci pro katolickou církev nevěnoval. Leží za mnou zřetelné manažerské úspěchy při správě kolchozu ve Vladivostocké gubernii, dva roky jsem byl zástupcem starosty ve Vitebsku. A to je město větší, než Vatikán,“ oponuje kritikům, kteří ho veřejně označují za „lžikardinála“ a fialovou Putinovu tlačenku.

Tomáš Halík

Kandidatura Tomáše Halíka zatím není oficiální, podle nezávislých teologů má ale značnou šanci. „Je to jediný kněz, jehož mše jsou hojně navštěvovány i v jinak převážně ateistických Čechách, což svědčí o značných manažerských dovednostech,“ upozorňuje list L’Osservatore Romano. Halíkova kandidatura už zaznamenala značný ohlas na domácí scéně: „Já myslím, že je to super! Dala jsem si s ním dokonce vyrobit placku. Už je načase, aby Češi měli zase svého papeže! Hus byl přeci už hrozně dávno,“ raduje se jedna z Halíkových fanynek Radka Žemlová, zakladatelka facebookové skupiny „Tomáš je prvním po Bohu!!!“

Mario Montessore

Další z Italů mezi papežskými kandidáty nosí pověst zastánce tvrdé linie. Před dvěma lety byl dokonce pro příliš extrémní názory vyloučen z Kongregace pro nauku víry, která je moderní nástupkyní Svaté inkvizice. Vatikánology bývá označován za zástupce extrémní římsko-katolické pravice a „muže pro špinavou práci“. Podle nepotvrzených zpráv z kuloárů Castel Gandolfo se kardinál Montessore již nechal slyšet, že bude prosazovat obnovení útrpného práva včetně trestu smrti a slibuje nekompromisní postup vůči všem cizincům, kteří nejsou občany Vatikánu, ale přesto využívají výhod sociálního systému a bezplatné konzumace hostií při svatém přijímání.

Jeho Svátost Dalajlama

Nečekaný vzruch do papežské volby přineslo oznámení kandidatury Dalajlamy Tändzina Gjamccha, kterého nominovala Ekumenická rada církví. Vatikánské zákony totiž překvapivě umožňují volbu nekatolíka na základě precedentu se Svatým Petrem, který se nestačil formálně zříci judaismu, ale je přesto oficiálně uznáván za prvního z papežů. Tändzin Gjamccho má  jednoznačně největší odbornou způsobilost podloženou praxí v náboženském managementu v krizových podmínkách, panují ale dohady o tom, zda dokáže zastávat obě funkce nezávisle. Dalajlamovi kritici vidí za jeho kandidaturou jen snahu zachovat si teplé místo, pokud by prohrál soudní spor o svůj stávající úřad s konkurentem vybraným čínskou vládou.

Jan Pavel II. Rozjímající

Socha Jana Pavla Druhého vyrobená polským amatérským sochařem Ryszardem Pliwou. Kandidát Polska byl uveden známým katolickým aktivistou otcem Tadeuszem Rydzykem a získal si značnou podporu zejména na venkovských sociálních sítích „Podle názoru většiny Poláků už nikdy nebude lepšího papeže, než byl Jan Pavel II., takže proč funkci Svatého otce neučinit takto trvalou. V našich kostelích také stojí sochy světců, které jsou schopny konat zázraky a volat do pořadů Rádia Maryja, aniž by musely mít tělo z masa a krve,“ vysvětluje Rydzyk. Autor sochy Pliwa slibuje, že jeho výtvor zůstane vždy pevný a přinese těžce zkoušené církvi zaručenou stabilitu.

Uhradit koncesionářský poplatek

Další zprávy: